Velký zájem vzbudila již loni jeho komentovaná procházka na téma Mohylová pohřebiště v údolí říčky Smutné. Proto se v Srlíně rozhodli navázat přednáškou s promítáním o pravěkých a raně středověkých archeologických nálezech v okolí obce.

První část prezentace byla věnována dějinám archeologického výzkumu a pak způsobům získávání informací o dávných společnostech dnešními archeology. Tyto moderní metody byly představeny na vybraných příkladech z povodí Smutné. Poté následoval přehled pravěkého a raně středověkého osídlení v okolí Srlína, od Sepekova na severu až po oblast Bechyňska na jihu. Nejstarší doklady lidské přítomnosti v této krajině pocházejí již od neandertálců, tj. z doby před cca 50.000 lety. Významné osídlení je zde pak v průběhu doby bronzové a železné (tj. z 2. a 1. tisíciletí př. Kr.), přímo v Srlíně je doložena i přítomnost bájných Keltů. Přednáška pak končila přehledem nálezů z raného středověku, tj. z období od poloviny 6. do konce 12. století n. l.

Představené archeologické nálezy poskytují důkazy nejen o přítomnosti lidí ve zdejší krajině, ale i o způsobu obživy našich předků, o obchodování se vzdálenými zeměmi či o rozdílech ve společenském postavení lidí, a to na základě přítomnosti vybraných luxusních předmětů (např. některých šperků, zdobených sekeromlatů, mincí apod.). Některé z nich si účastníci mohli prohlédnout ve skutečnosti, které přímo na místě představil Ondřej Chvojka a jeho spolupracovník Jiří Beneš z Bechyně. Jednalo se například o kamenné nástroje prvních lovců a sběračů, o keltské a římské mince, o vybrané výrobky z mědi (hřivny), bronzu i o postříbřené šperky (tzv. esovité záušnice z raného středověku).

Zajímavé vyprávění přilákalo na šest desítek zájemců nejen ze Srlína, ale i ze vzdálenějšího okolí. Z dotazů návštěvníků bylo zjevné, že povídání o historii našeho kraje a jeho obyvatel si nachází mnoho posluchačů napříč generacemi.

Osadní výbor Srlín